Významná architektura na Havlíčkobrodsku
V této části bychom Vám rádi přiblížili některé významné domy, kostely či další kulturní památky v Havlíčkově Brodě a jeho okolí.
Významné domy
ČP. 57 STARÁ RYCHTA
Městská rychta ze 13. století přestavěná koncem 15. století. Dům patřil odedávna k domům právovárečným, městský pivovar se při něm připomíná od první poloviny 16. století do roku 1836. V 17. – 18. století sídlil v domě hostinec „U Zlatého jelena“, později vojenská posádka. Roku 1891 byl upraven v novobarokním slohu a přeměněn na radnici. Průčelí je z roku 1913. Za pozornost stojí v přízemí valeně klenutá síň s lunetami a centrálním sloupem na čtyřlistu se čtyřmi sdruženými příponami snad ze 13. století.
ČP. 56 HANUSOVSKÝ DŮM
Měšťanský dům renesančního založení. Nejstarší písemná zpráva pochází z roku 1565. V domě jsou dochovány renesanční klenby, průčelí bylo upravováno v letech 1738 a 1862. V mázhausu jsou vezděny dvě renesanční náhrobní desky manželek utrakvistického děkana Matěje Romence, přenesené z děkanského kostela. Roku 1862 byl Hanusovský dům koupen městskou obcí a od roku 1910 do roku 1921 zde bylo sídlo městského muzea.
ČP. 53 DŮM PEŠÍKOVSKÝ
V tomto domě se kolem roku 1575 narodil spisovatel Josef Eliáš (později se psal Heliades), významný zástupce latinského směru humanistického v literatuře české. Pro svoji utrakvistickou víru musel opustit vlast a žil v exilu.
ČP. 51 DŮM SUCHÁNKOVSKÝ
Založením renesanční právovárečný dům, v letech 1853-1858 v jeho horním patře sídlila první městská nemocnice. Od roku 1906 zde pan Krechler provozoval hostinec, který za svého lipnického pobytu navštěvoval spisovatel Jaroslav Hašek (1921-1923).
ČP. 50 DŮM MALINŮV
Dům známý jako Malinův byl dříve nazýván Křenkovský. Pozdně gotický z konce 15. století. Koncem 16. století byl upravován renesančně. V mázhausu krásná pozdně gotická sklípková klenba. Průčelí barokní, kolem roku 1730.
ČP.49 DŮM HANKOVSKÝ
Později známý jako Dlabačovský. Původem renesanční, průčelí upraveno 1889. V tomto době po dvě léta bydlel v podnájmu u pannen Berlišových Karel Havlíček Borovský
(1831-33), když navštěvoval třetí třídu hlavní školy a 1. třídu gymnasijní.
ČP. 48 DŮM BÖHMOVSKÝ
Renesanční, průčelí z roku 1889. Od roku 1695 patřil Ferdinandu Böhmovi z Lojsbachu, prvnímu manželovi Kateřiny Barbory Kobzinové, která se stala zakladatelkou zdejších škol latinských. Dům odkázala (1730) svojí nevlastní dceři Rozině provdané za Antonína Stamice, otce hudebního skladatele Jana Václava Stamice. V rodině Stamiců zůstal po čtyři generace.
ČP.19 HAVLÍČKŮV DŮM
Původně zvaný Rolandovský, založením pozdně gotický dům s dochovanou valenou klenbou v přízemí. V 16. století renesančně přestavěn, vyniká nápadným nárožním arkýřem s věžičkou. Prů
čelí novogoticky upravil roku 1871 architekt František Schmoranz ze Slatiňan. V roce 1832 tento dům zakoupil kupec Matěj Havlíček, otec Karla Havlíčka. Muzejní expozice „Karel Havlíček Borovský – život a odkaz“ připomíná brodské pobyty slavného novináře a spisovatele a ukazuje nábytek a osobní památky po Karlu Havlíčkovi a jeho nejbližších. V pokojích v patře malovaný dřevěný strop ze začátku 17. století.
ČP. 18 STARÁ LÉKÁRNA
Dům původně zvaný „Chmelvodovodský“ pochází z první poloviny 15. století. V 17. a 18. století byl několikrát přestavěn. Při poslední rekonstrukci byly objeveny četné gotické a renesanční architektonické prvky včetně fragmentů gotického sedlového portálu a lomeného oblouku v 2. nadzemním podlaží. Z archeologických nálezů vynikají pozdně gotické prořezávané kachle.
ČP. 179 DŮM ROMENCOVSKÝ
Renesanční z II. poloviny 16. století, roku 1588 byl v držení Matěje Romence, utrakvistického děkana a asesora pražské dolejší konzistoře, renesační náhrobní desky jeho dvou manželek jsou vezděny v přízemí Hanusovského domu (čp.56).
ČP. 176 DŮM U ZLATÉHO LVA
Renesanční budova ze 16. století byla zbarokizována v polovině století osmnáctého. Býval v něm nejstarší známý brodský hostinec, který je připomínán již v roce 1559. Pravděpodobně v pokojích tohoto hostince zemřel v r. 1634 Jan Rudolf Trčka z Lípy, poslední potomek mocného rodu. Při opravě domu v roce 1972 byly nalezeny opěrné pilíře bývalého podloubí, z nichž středověký byl ponechán a zůstal nezazděn.
ČP. 174 DŮM KAŠIČKOVSKÝ
Zvaný též Skribanův, známý koncem 16. století, upraven v polovině 18. století. Za dávných časů hostil ve svých zdech vzácné, ba i královské návštěvy. Přenocovali zde:
- císař Leopold I. (1670)
- princezna Marie Antonie (1670)
- císařovna Eleonora (1679)
- císař Josef I. a jeho choť Amalie (1702)
- císař Karel VI. A jeho choť Alžběta a arcivévodkyně
- Marie Terezie a Marie Anna (1723)
- císař Josef II. (1766)
- císař Ferdinand I.(1836)
ČP. 169 DŮM U BÍLÉHO KONÍČKA
Renesanční z 16. století. Roku 1662 zničen ohněm, po jeho obnově tam sídlil hostinec. Dům byl klasicistně upraven kolem roku 1780.
ČP. 163 DŮM JÁCHYMOVSKÝ
Nejstarší zmínka z roku 1559. V 18. století sloužil jako zájezdní hostinec, kterému se říkalo „U zlatého beránka“. Začátkem 19. století jej koupil
Jan Judmann, rodem Rakušan a roku 1850 jej předal svému synovi Františkovi. František Judmann se oženil s Františkou Weidenhofferovou, láskou Karla Havlíčka.
ČP. 160 DŮM REJNOVSKÝ
Nejstarší zápis o domě pochází z poloviny 16. století. Od roku 1667 náležel uzdaři Rejnovskému, jehož vdova jej odkázala děkanskému kostelu. Od záduší děkanského kostela dům koupil měšťan a varhaník Antonín Stamic a 17. června 1717 se zde jeho manželce Rozině rozené Böhmové, narodil slavný hudební skladatel Jan Václav Stamic.
ČP. 158 DŮM U ČERNÉHO ORLA
Poprvé je dům připomínán roku 1626 a odedávna v něm byla zájezdní hospoda. Roku 1666 jej získala obec a pronajala Baltazarovi Leopoldu Najbyrtovi, který se stal hospodářem prosperujícího zájezdního hostince. Jemu a jeho manželce Juditě se 26. října 1673 narodila dcera Kateřina Barbora, provdaná Kobzinová, zakladatelka gymnázia v Německém Brodě.
ČP. 157
V tomto domě měla pronajatu místnost pro modlitebnu obec izraelitská. Koncem 19. století ještě žilo v Německém Brodě 39 židovských rodin.
ČP.132 DŮM „U KOZLÍČKŮ“
Založením renesanční, honosný barokní štít pochází z roku 1738, pravděpodobně dílo místního stavitele Tomáše Schoppera. V průčelí výklenek s obrazem sv. Trojice, pod výklenkem starobylá železná lampa. K domu se váže pověst o pekařském mistrovi, který byl za nevěru unesen černým kozlem.
ČP. 87 STARÁ RADNICE
Původně pozdně gotická stavba z konce 15. století, přestavěná renesančně po požáru roku 1662. V patře se nachází veliká síň s valenou klenbou zdobenou štukovými rámy z roku 1668. V renesančním štítu stojí ve výklenku „Hnát“ připomínající podle pověsti zrádného hlásného, který chtěl roku 1472 vydat město Jihlavským. Na kose latinský nápis „Qua hora nescis“ (V kterou hodinu nevíš).
ČP. 27 MĚŠŤANSKÝ PIVOVAR
Dříve dům Bukovských z Hustiřan, v letech 1741 – 1815 sídlo augustiniánského gymnasia. V letech 1763 – 1767 zde studoval český vědec, filolog, historik, zakladatel slavistiky Josef Dobrovský, největší postava českého osvícenství. Roku 1834 zakoupilo dům právovarečné měšťanstvo a v okolí postavilo rozsáhlé pivovarské budovy.
ČP. 191 MĚŠŤANSKÝ CHUDOBINEC
Městský radní, továrník a zemský poslanec Vojtěch Weidenhoffer věnoval roku 1894 nový přízemní dům postavený vlastním nákladem na obecním spáleništi čp. 190 a 191 „pro chudé měšťany a měšťanky německobrodské, ale i vůbec pro příslušníky této obce“.
ČP. 188 STARÁ FARA
Založením gotický dům, podle pověsti stará farní budova. V přízemí velká síň zaklenutá pozdně gotickou klenbou.
ČP. 189 OPATROVNA A SIROTČINEC
Otevřena 12. září 1891. Postavena na základě rozhodnutí obecního zastupitelstva z 2. prosince 1888. Zásluhu na jejím postavení má zejména Městská spořitelna, která věnovala 3 000 zlatých. Výchova byla svěřena sestrám horažďovického kláštera.
ČP. 173 DĚKANSTVÍ
Barokní budova děkanství pochází z první poloviny 18. století.
ČP. 2004 BUDOVA GYMNÁZIA
Fotografie pochází z doby vystavění a otevření stavby ze začátku 20. století.
ČP. 104
V tomto době bydlel v době svých brodských studií v letech 1836 – 1839 hudební skladatel Bedřich Smetana.
ČP. 139
Vnitřní dispozice domu je gotická ze 14. století. Renesanční štít je řešený arkádou a obloukovými motivy.
ČP. 85
Dům založením gotický. Jeden z domů ležících na středověké komunikaci, která vedla k Zubaté bráně u kostela sv. Vojtěcha a do čtvrti malých domků zvané V rámech. V devatenáctém století zde žil a roku 1870 zemřel významný český badatel a archivář Jan Hulakovský.
ČP. 97
Dům založením gotický, ležící při středověké komunikaci. Na domě bývala kamenná hlava „Bradáče“ jako znamení, kam až při povodni vystoupila hladina řeky Sázavy. Uličkou mezi ním a domem čp. 96 s dvojicí prampouchů se chodívalo k středověkým masným krámům.
Kostely
KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE
Založen řádem německých rytířů koncem 13. století. Původně raně gotická stavba byla několikrát přestavěna. Barokní kopule byla vztyčena roku 1707.
Krásný raně barokní hlavní oltář z roku 1661. Součástí chrámu je mohutná čtyřboká čtyřpatrová věž, vysoká 52 m, s jedním z nejstarších zvonů v Čechách Vilémem z roku 1335. Další dva zvony nesou jména Václav a Barbora. Zajímavostí jsou i staročeské hodiny se čtyřiadvacetihodinovým ciferníkem.
KOSTEL SV. KATEŘINY
Kostel svaté Kateřiny se poprvé připomíná v roce 1319. Podle zasvěcení se usuzuje, že vznikl ve 13. století jako kostel hornický. Původně gotická stavba, byla mnohokrát přestavovaná, poslední novorománskou podobu získal v osmdesátých letech 19. století. Dochovaný mobiliář je raně barokní.
KLÁŠTERNÍ KOSTEL SV. RODINY
Klášterní kostel byl budován v letech 1679 – 1696 a na jeho stavbě se podíleli dva stavitelé Dominik Cannavali a Daniel Měnický. Roku 1725 byl při severní straně klášterního kostela přistavěna kaple Božího hrobu. Kostel se vyznačuje jedinečným barokním interiérem se sochami Ignáce Rohrbacha, žáka Matyáše Brauna. Autorem obrazu sv. Rodiny na hlavním oltáři a obrazu Výchova Panny Marie na oltáři sv. Anny je vynikající barokní malíř Siard Nosecký.
HŘBITOVNÍ KOSTEL SV. VOJTĚCHA
Pravděpodobně stojí na místě románského kostelíka, kolem něhož se nacházela slovanská kupecká osada Brod. Dnešní stavba pochází z druhé poloviny 16. století a pozdně gotické tvary jsou skloubeny s renesančními prvky. Kolem kostela byl založen hřbitov, jehož renesanční brána s městským znakem nese letopočet 1617. Ze stejného období pochází také fresky objevené na stěnách kostela při poslední rekonstrukci.
KOSTEL NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE
Kostel Nejsvětější Trojice tvoří šestiboká centrální stavba z let 1719 – 1720, k níž byla v r. 1731 přistavěna dvě křídla. Podle pověsti prý v děkanské zahradě vyrostl tulipán se třemi květy, které symbolizovaly Nejsvětější Trojici a to dalo podnět k postavení kostela, který je dodnes okrasou městského parku. Trojboká kaple svatého Kříže byla postavena na místě bývalé studánky u kostela svaté Trojice v roce 1761. Pověst praví, že ve studánce byla zázračná, uzdravující voda. Od kaple vedla tzv. Křížová cesta ke Kalvárii. Dochovala se jedna barokní kaplička zastavení na této cestě.
HUSŮV SBOR S FARNÍ BUDOVOU
Husův sbor byl postaven v letech 1926 -1927, jako duchovní stánek nové církve československé, jejíž bohoslužby se od roku 1920 konaly v sousedním klášterním kostele sv. Rodiny. Ve vstupu do kolumbária, které je součástí sboru, je velký obraz Krista od akademického malíře Jana Jůzla. Farní budova je zdobena portréty osobností české reformace.
Další nemovité památky
ŠTÁFLOVA BAŠTA
Hradební věž městského opevnění vystavěného začátkem 14. století. Od roku 1957 slouží jako památník akademického malíře Otakara Štáfla, jehož rodný domek stával v blízkosti. V expozici památníku se nacházejí panoramatické obrazy ze života Karla Havlíčka, které vytvořil Otakar Štáfl pro oslavy 200 let gymnázia v Německém Brodě v roce 1935.
SOCHA KARLA HAVLÍČKA BOROVSKÉHO
Socha Karla Havlíčka Borovského od sochaře Bohumila Kafky z roku 1924.
HNÁTŮV KÁMEN
V poprsníku kamenného mostu přes řeku Sázavu, který v letech 1852 – 1855 nahradil původní dřevěný most, je na městské straně vezděn „Hnátův kámen“. Podle pověsti dal v roce 1472 brodský hlásný Hnát u Dolní brány zvonem znamení Jihlavským k útoku na město. Zvonění však varovalo brodské měšťany, kteří útok odrazili. Hnát byl shozen ženami do městského příkopu a ukamenován. Kámen prý označuje místo exekuce zrádného hlásného.
ČP. 2015 ŠTÁFLOVA CHALUPA
Ojedinělá ukázka středověkého stavení venkovského typu. Pozdně středověký dům jehož nejstarší část je datována do 16. století, byl rekonstruován do původní podoby v roce 1999. V roubeném jádru stavby byla objevena starobylá dymná jizba s horním větracím otvorem pro odchod kouře, která dům zařadila do skupiny našich nejstarších dochovaných staveb ještě středověké tradice. Předpokládá se, že buď tento nebo nedochovaný sousední Schopperův byly sídlem prvního brodského gymnázia, založeného 1735 z odkazu šlechetné paní Kateřiny Barbory Kobzinové.
BÝVALÝ KLÁŠTER
Rozsáhlý klášterní areál vybudovaný řádem bosých Augustiniánů v letech 1679 -1733. Po zrušení augustiniánského řádu, od roku 1815, sídlo gymnázia, na kterém převzali výuku želivští premonstráti. V 19. století zde studovala řada významných osobností, mezi jinými Karel Havlíček Borovský, Bedřich Smetana, Jaromír Rubeš a další.
KOUDELOVA KAŠNA
Kamenná kašna se sochou Tritona, držícího na hlavě velkou kamennou mísu s delfínem, je patrně dílem jihlavského sochaře J. V. Prchala ze sklonku 18. století. Podle pověsti musel kašnu postavit na vlastní náklady místní pekař Koudela za trest, že pekl malé housky.
MARIÁNSKÝ MOROVÝ SLOUP
Na vrcholu Panna Marie Vítězná a na podstavcích sochy zemských a městských patronů – sv. Václava, sv. Jana Nepomuckého, sv Floriana a sv. Ondřeje. Ve výklenku malá soška svaté Rozálie. Mariánský sloup byl postaven v období let 1702 – 1717 pravděpodobně G. B. Bullou z Chrudimi.
