Svatojánské bejlí

Život našich předků vyplňovala v průběhu roku významná období, mezi něž patří i letní slunovrat, který nastává mezi 20. až 22. červnem. Slunce v tento den dosahuje svého vrcholu na obloze i ve své síle. Křesťanství – stejně jako u jiných svátků – navázalo na pohanské oslavy letního slunovratu a slavilo svátek Jana Křtitele, který připadá na 24. června.

Svatojánská noc byla spojena s mnoha magickými obřady a hlavně se sběrem bylin, kterým se v tomto období přisuzovala magická moc. Někde se rostliny sbíraly před východem slunce, jinde při poledním zvonění o svatojánském svátku, některé v noci na sv. Jána.

Neexistuje přesný seznam bylin, které by se měly trhat. Můžete sbírat to, co právě v tomto období kvete. Neodmyslitelně do něj však patří kvítí svatého Jana – třezalka. Dále pak například jitrocel, řepík, sléz, pelyněk černobýl, mydlice, chrpa, rozchodník, mateřídouška, devětsil, dobromysl, heřmánek, řebříček, šípková růže, lípa, bez černý či zvonek. Aby si koření zachovalo magickou moc, musí ovšem vždy sestávat z devíti druhů.