Objevujte

O co dnešní děti přicházejí

Kdysi děti pomáhaly v domácnosti a v hospodářství se vším, co bylo v jejich silách.

Více informací

Není pec jako pec

Na Dnech řemesel v Zemi Keltů v Nasavrkách prezentovali Mgr. Alena Jindrová a Mgr. Aleš Knápek sklářskou pec ve Vlkovsku a výrobu skla od dob pravěkých až po novověk. Repliky keltských náramků vyráběl ve Vlkovsku před dvěma lety Gerhard Putzgruber ze skanzenu v Elsarnu im Strassertal. Repliky středověkých skel zvládá s mistrovskou dokonalostí František Novák, na kterého se můžete i letos těšit na konci prázdnin ve Vlkovsku.

Více informací

Dělnická kolonie a druhoválečný lágr Štrauchovna

Přijďte se podívat na výstavu o archeologickém výzkumu, který se uskutečnil před stavbou JV obchvatu Havlíčkova Brodu. Jednou z prezentovaných archeologických lokalit je i dělnická kolonie a druhoválečný lágr Štrauchovna u Termesiv

Více informací

Svatojánské bejlí

Svatojánská noc byla spojena s mnoha magickými obřady a hlavně se sběrem bylin, kterým se v tomto období přisuzovala magická moc. Někde se rostliny sbíraly před východem slunce, jinde při poledním zvonění o svatojánském svátku, některé v noci na sv. Jána.

Více informací

Mattioliho Herbář

Již v roce 1544 vydal významný italský lékař a učenec Pietro Andrea Mattioli v Benátkách svůj Herbář neboli Bylinář jako komentář k překladu latinského textu De materia medica (Pedacius Dioskurides), a v roce 1554 vychází již jako samostatné rozšířené vydání.

Více informací

Jan Žižka v obraze

Letošní rok je významně spojený s Janem Žižkou, který před 600 lety skonal u nedaleké Přibyslavi. Na tohoto husitského vojevůdce pamatují dějiny až do dnešních časů – nejinak tomu bylo i v 1. polovině 20. století, kdy vzniklo několik obrazů uložených v muzejní obrazové sbírce.

Více informací

Foto z meziválečného období

Jak vznikalo muzeum

„Zvláště nárožní arkýřový pokoj je zcela věrným obrazem, jak vypadal onoho neblahého dne, 16. prosince 1851, kdy byl z něho Karel Havlíček do Brixenu vyvezen. Tytéž postele, týž noční stolek, táž almara, o níž Havlíček říkával, že jest tak veliká, že by se v ní mohla tancovat čtverylka…“ Takto popisoval muzejník František Petr v roce 1926 instalaci první havlíčkovské expozice v domě na náměstí, kde se (upravená) expozice nachází dodnes. Uvedený pokoj byl několikrát rekonstruován, F. Petr by ho ale jistě poznal i dnes.

Více informací

Kam kráčíš, Brode?

Historické plány, jako je tento z roku 1892, ukazují někdejší situaci i výhledy Německého Brodu.

Více informací

Fragment dřevěného vodního kola: unikátní nález

Fragment dřevěného vodního kola, který byl nalezen při stavbě jihovýchodním obchvatu Havlíčkova Brodu, je prvním přímým dokladem tzv. korečníkového vodního kola pro pohon rudního mlýna ve 13. století na území střední Evropy. Je to zcela mimořádný objev. Mlýnské kolo bylo sestaveno z desek, které tvoří postranní věnce spojené kolíky.

Více informací

Mariánský květen

Květen bývá katolíky považován za měsíc Panny Marie. Jedním z mariánských objektů ve sbírkách našeho muzea je Immaculata, jejímž autorem je Filip Sancto Hermanno. Plastika z 18. století znázorňuje Pannu Marii se sepjatýma rukama, jak ve zlatém plášti a čepci stojí na stříbrné polokouli a zašlapává hada.

Více informací

Nenechte si nic ujít

Máte-li zájem dostávat emailové pozvánky na akce pořádané muzeem (případně výzvy ke spolupráci) přihlašte se k odběru. Více o ochraně osobních údajů naleznete zde.

Sledujte nás!