Na fotografiích z výstavy Zapomenuté Vánoce můžete vidět třeba vánoční stromeček z 60. let 19. století. Děti nastříhaly barevné papíry na úzké proužky a uvázaly z nich střapečky, které zavěsily na stromek. Největší vrcholový střapec představoval anděla, který pastýřům zvěstoval narození Ježíška.
Více informací
Na naší současné výstavě Zapomenuté Vánoce můžete mimo jiné vidět, jak lidé v dávných dobách slavili zimní slunovrat (bývá v rozmezí 20. – 22.12.).
Více informací
Stromeček si vojáci ustrojili tím, co dům dal. Vzali zbytky měděného drátu a umotali si z něj ozdoby. Někdo nařezal květy z vrbových prutů, k tomu zavěsili sušené švestky a nějaký ten ořech. Na Štědrý večer byl řízek z kapra a bramborový salát. Po večeři velitel roty vyndal z trezoru láhev, na Silvestra otevřel trezor znovu a to už dal všechen alkohol do placu. Trezor během roku naplnil jeho aktivní podřízený, který prohlížel všechny balíky, které vojákům přišly z domova a všechen alkohol zabavil. Velitel tak vlastně vrátil všem, co jejich bylo.
Více informací
Již brzy se můžete těšit na výstavu ,,Zapomenuté Vánoce“, která se bude konat od 5. do 31. prosince 2024.
Více informací
Chudoba duševní, nemožnost svobodně obohacovat své obzory, vede k letargii a chudobě hmotné, jak ostatně neopomněl zdůrazňovat ve svých textech Václav Havel. K sametové revoluci tak vedl nejen vzdor vůči vládě jedné strany, která se v roce 1989 nacházela v zoufalém stavu, ale též vzdor vůči neustálému nedostatku základních potřeb.
Více informací
Výstava Kniha v muzeu přibližuje také knihovny Jaroslava Haška, Otakara Štáfla a Karla Havlíčka Borovského. A co by to bylo za výstavu o havlíčkovské knihovně, kdyby do výběru exponátů nebyly zařazeny originály Národních novin. V muzejních sbírkách se nacházejí kompletní ročníky těchto novin vydávaných Havlíčkem mezi dubnem 1848 a lednem 1850. Jednotlivá čísla jsou svázaná do dvou objemných svazků. Zkuste si přečíst, co se odehrávalo v českých zemích přesně dne 12. listopadu 1848.
Více informací
Výstava Kniha v muzeu připomíná také výrazné nakladatelství Vysočina, které má svou vlastní muzejní sbírkovou skupinu.
Více informací
Mezi další zajímavý exponát vystavený na aktuální výstavě Kniha v muzeu lze jistě zařadit Bibli z roku 1570 vytištěnou v tiskárně slavného pražského tiskaře a nakladatele Jiřího Melantricha z Aventina.
Více informací
Tento rukopis z přelomu 15. a 16. století patří mezi nejstarší knihy, které můžete nyní vidět na výstavě Kniha v muzeu. Antifonář je liturgickou knihou s notovanými zpěvy pro slavení liturgie hodin. Na rozdíl od graduálu Pavla Mělnického však neznáme jeho provenienci. Přestože je v muzejních sbírkách přinejmenším od roku 1905, je vystaven vůbec poprvé
Více informací
Přesně před 600 lety, dne 11. října 1424, zemřel při obléhání Přibyslavi jeden z největších vojevůdců, ale také kontroverzních postav v historii českých zemí Jan Žižka z Trocnova.
Více informacíZřizovatel 
